WOK©outdoor 2019

akce@wok-outdoor.cz / + 420 724 541 164

Kojetická 1206, Neratovice

IČ: 67902006​

Cesta je cíl...

Please reload

Nejnovější

CIRKUMNAVIGATION NEOS MARMARAS

1/10
Please reload

Doporučujeme

SEA KAYAKOVÝ KEMP V TISNU – konečně zase na moři

September 14, 2017

Chorvatské Tisno je nádherné místo pro turistiku na sea kayaku i pro zaučování nepolíbených pádlerů do této disciplíny. Zálivy chráněné ostrovy a ostrůvky jsou předpokladem pro relativně poklidnou hladinu i při zhoršené povětrnostní situaci v oblasti. Takže máme jasno – sem se budeme rádi vždycky s nováčky vracet.

 

Tentokrát logistiku posouváme zase o kousek dál. Z Prahy odjíždíme jen my guides, zatímco celý LG Team přiletí do Splitu, kde je na letišti vyzvedneme. Nakládáme jejich bagáž a šest členů týmu. Pětice chytá linkový bus k Tisnu. Tentokrát je LG Team hodně mezinárodní: 3 Kanaďani, Američan, 2 Andořani, Brit, Francouz, Švýcarka, Australanka z Melbourne a Slovenka z Košic a my z ČR.

 

První den jedeme tradičně do Betiny a Tisna na nákup. Druhý den fouká neobvykle z druhé strany a při pohledu na hladinu moře to vypadá na super zábavu. Někteří se ale vlnek zalekli a raději zvolili procházku do města. Stateční vyráží do Pirovace, kde nakupují plieskavicu na večerní gril party. Cestou zpět jedeme na obhlídku k Vranskému jezeru – podle mapy to vypadá, že je spojené s moře kanálem. Kanál nacházíme, ale je to vyschlý creek a ještě navíc zavřený bránou. Ale našli jsme odpověď na jednu otázku. Navíc jsme objevili parádní hospodu na břehu.

 

Další den už není na co čekat a celá parta vyrážíme přes Tisno do Jezery. Ti, kdo si nevěří a kdo preferují pohodu a relax zůstávají na opalovačku a koupačku v Jezeře. S těmi zdatnějšími a zvídavějšími vyrážíme podél pobřeží k nejjižnějšímu cípu ostrova Murter a okolo něj ještě kus na sever. Kornati jsou odsud jako na dlani, parádní rozhled přes Murterské moře a ta barva vody! Simply amazing. Pro ochlazení pocvičíme sebezáchranu a jedeme zpět za zbytkem party.

 

 

Pomalu se náš pobyt přehupuje do druhé poloviny a je na čase vyrazit na přespání, abychom taky zažili, co to sea kayaking je. Vyrážíme do Betiny, kde chceme dokoupit nějaké chybějící zásoby. Jenže nás zastavuje jachtař ze Slovenska s tím, že má druhý den přijít Jugo. Dobrá, jdeme nejprve nastudovat předpovědi počasí a podle toho se rozhodneme; každá předpověď říká něco trochu jiného, ach jo. Nakonec dívčí osazenstvo party se tohoto výletu zříká, že si raději projde Betinu a udělá pohodu na pláži. Chalani vyráží všichni. Chceme přibrzdit na sváču, jenže přistávání na chorvatských ostrůvcích je poměrně komplikované – ostré kameny, žádné plážičky, ježovky, prostě nehostinnost. Máme štěstí – na břehu jednoho ostrůvku je letní vila s přístupem do vody. Slušně se ptáme, zde můžeme zastavit na jejich pozemku. „Of course“, zní odpověď. Sotva vylezeme z lodí, přijde paní s láhví ledové minerálky a s kelímky. A hned nám začne vypravovat, že je od Salzburku, a jak je tam skvělé, že viděla v moři želvu, delfíny a nevím, co ještě dál. Když se chystáme odplout, přijde se nakonec rozloučit celá rodina a odpadky, které jsme během našeho hodování vyprodukovali, nám bere z ruky a odnáší do popelnice… Ještě chvíli budeme pádlovat mezi ostrůvky a pak budeme muset přejet poměrně velký kus otevřeného moře. Na posledním pidi ostrůvku, který je kulatý a má asi 50 m v průměru se objevuje koza. „Jak se tam dostala?“ ptají se Kanaďani. „Asi přeplavala“, odpovídám. A teď už hurá přes tu úžinu. Jede to skoro samo, takže za chvilku už přistáváme v přístavu, hodíme se do gala a jdeme na místní kopec, kde je samo sebou i kostelík. Rozhledy jsou parádní. Kornati opět zase jako na dlani. Už nám ale kručí v břiše, tak honem do místní pohodové hospůdky na výtečnou pizzu. Pizzař se pak přijde zeptat, jak dlouho budeme na jejich ostrově, že za 2 dny má přijít Jugo – tak ono to Jugo fakt, asi přijde… Ujistíme ho, že za dva dny už určitě budeme zpět v Tisnu. Dopíjíme džbánek vína, slunce pomalu zapadá k obzoru, tak je nejvyšší čas vyjet na místo přespání. Dojíždíme se setměním, naštěstí svítí měsíc, tak ani čelovky skoro nepotřebujeme.

Jsme unavení a usínáme poměrně brzo. Jako guides se ráno budíme ještě před 6. hodinou ranní. Naše zraky samozřejmě přitahují Kornati, bohužel nad nimi létají blesky všemi směry – kyša se blíží. Zatím nejsou slyšet žádné hromy, ale blesků je opravdu mnoho. Chvilku se rozmýšlíme, co budeme dělat, ale asi není na co čekat. Takže „vysypeme“ kluky z jejich hamaky, vysvětlíme situaci a sbalíme fidlátka a jedeme. Slibujeme snídani někde na druhé straně otevřené úžiny. Jenže bouřka se blíží rychle a tak není moc na nějaký piknik čas, takže nakonec snídáme až po dvou hodinách docela svižného pádlování v bezpečí našeho kempu. Cestou jsme stihli docela slušně promoknout, ale blesky nás nijak neohrožovaly.

 

Sotva jsme přijeli, vyčasilo se a my si mohli užít prima slunečný den. Ale nebyli jsme v Tisnu od toho, abychom se váleli jen na pláži. Dnešní den byl ideální pro večerní výlet na společnou večeři do hospůdky, kterou jsme objevili druhý den. LG Team se chce ještě cestou zastavit zaskákat si ze skal. S touto zastávkou spojujeme i nácvik sebezáchrany. Pak už je to jen kousek k vytoužené večeři. Ještě dokusujeme rybu a oblizujeme se za ušima, když slunce se zbarví do tmavě oranžova a rychle klesá k obzoru. Je na čase vyrazit zpět do kempu. Čelovky jsou nezbytností, ale je to pro nás zase nová zkušenosti, pádlování po tmě.

 

Poslední den je ve znamení poklidu, ono stejně fouká slibované Jugo, takže na velké pádlování to není. My guides to samozřejmě jdeme prubnout a docela nás tahají ruce. Parta si udělala svůj pohodový den v Tisnu. Pak už jen sbalit a zítra se budeme muset rozloučit. Parta pojede do Splitu na letiště a my do Čech.

 

Díky všem LG TEAM

 

 

 

Share on Facebook
Please reload

Please reload

Podle Tagů